Římská invaze
Oblast dnešní Budapešti byla osídlena již před několika tisíci lety. Na dnešní hoře Gellért se již ve 3. a 4. století př.n.l. usídlily keltské kmeny. V posledních staletích př.n.l. obývali území Ilirer, které Římané nazývali Panonové a dali tak název celé provincii. Panonii dobyl v panonské válce Tiberius. Kolem r. 103 n.l. byla provincie rozdělena na 2 části; Pannonia superior s hlavním městem Caruntum a Pannonia inferior s hlavním městem Aquincum (dnes Budapešť). Dunaj tvořil přirozenou hranici (Limes) Panonie.
Aquincum (odvozené z lat. slova Aqua) bylo Kelty nazýváno „Ak Tinte“ (široká voda). V mnoha směrech se lišilo od jiných středně velkých římských měst. Leželo na neobvyklém množství horkých vřídel a mělo privátní lázně. Teplé léčivé prameny byly tedy horlivě a důkladně využívány už za doby Římanů. Muzeum, nacházející se v místě archeologického parku, patří se svými exponáty k jedněm z nejbohatších ve střední Evropě. Vedle mnoha uměleckých a dobových předmětů jsou tu k vidění i rekonstruované vodní varhany z doby kolem r. 228 n.l.
Founding the Hungarian State
Maďarské kmeny (Magyar) přišly do těchto míst kolem r. 896 n.l. Rozšířily město po obou březích Dunaje a Aquincum sloužilo jako centrum.
Východní strana Dunaje byla později pojmenována „Pest“. István I. (Štěpán; 969-1038) z rodu Arpádovců, byl prvním maďarským králem a je dne s považován za národního světce. Pokřesťanštil pohanské Maďary.
Po mongolské invazi v letech 1241-42 rozhodl král Béla IV. posílit obranný val země a nechal vystavět nové opevnění, tzv. „Nový Budín“. Ve 13. století se hrad na Budíně stal královským sídlem, které se začalo rozvíjet razantním tempem. Svého rozkvětu dosáhl za krále Zsigmonda (Zikmund), zlatým věkem je pak nazýváno období krále Mátyáse v 15. století.
Panování Osmanů
V roce 1541 dobyli Turci po dlouhém boji Budín. Opanovali je na dlouhých 150 let. Za jejich obsazení se situace pro obyvatelstvo města podstatně zhoršila. Hrad Budín byl Maďary zpět dobyt v roce 1686, což znamenalo zároveň počátek konce Osmanské říše. Poslední turecký paša byl během obléhání zabit a zakopán uvnitř hradních zdí. Na kamenném náhrobku stojí: „Výtečný protivníku, odpočívej v míru“. Zvláštní pozoruhodností je náhrobek Gül Baba. Nachází se v ulici Mecset utca 14, na pozemku jedné staré vily. Byl vystavěn v letech 1543 – 1548 pro tureckého derviše Gül Babu, který žil na Budíně a roku 1541 zemřel při slavnosti v Matyášově chrámu přebudovaném na mešitu. V lázeňské kultuře však Osmané daleko převyšovali současné evropské zvyklosti. Turecké lázně nesloužily očividně jen hygieně, ale byly zároveň důležitým náboženským a společenským zařízením. Pašové nechali na Budíně vybudovat devět velkých lázní, z nichž dnes slouží Královské (Király) lázně a termální lázně Rác a Rudas.
Éra Habsburků
Vyhnání Turků z Budína za pomoci habsburské armády znamenalo pro Budínský Hrad téměř úplné zpustošení. Nastalo mohutné znovuvybudování, kdy vznikly mnohé kostely, budovy a obytné domy. Později dominovala architektura neoklasicismu. V roce 1703 došlo pod vedením knížete Ference Rákocziho k povstání proti Habsburkům. To bylo brutálně potlačeno. Nezávislost země se ocitla v nedosažitelné dálce. V roce 1785 byla zavedena němčina jako úřední řeč. Roku 1825 začalo za knížete Szécheniyho reformní hnutí. Požadoval národní nezávislost a věnoval prostředky na založení Maďarské Akademie věd. Od roku 1843 se stala maďarština opět úřední řečí. Roku 1848 vypukla v Pešti revoluce. Ta byla Habsburky a jimi na pomoc přivolanými Rusy v roce 1849 potlačena. Monarchií Rakousko-Uherskou přišlo v roce 1867 smíření s panovnickým domem a císař František Josef I. se stal maďarským králem. V roce 1873 byla doposud tři samostatná města Pešť, Budín a Óbuda sloučena pod jedno s názvem Budapešť. V poslední třetině 19. století se rozvinula ve světové velkoměsto. Ojedinělá atmosféra maďarské metropole pochází právě z této doby. Na přelomu století slavilo Maďarsko milénium Světovou výstavou roku 1896. Pro tuto příležitost byla vystavěna první podzemní dráha kontinentu, která slouží svému účelu dodnes.
Sovětská invaze
Po skončení 2. světové války bylo Maďarsko na 45 let obsazeno sovětskými vojsky. S jejich pomocí bylo krvavě potlačeno antikomunistické lidové povstání v roce 1956. Tehdejší ministerský předseda Imre Nagy, který se zasazoval o vystoupení z východního bloku a Varšavské smlouvy, byl popraven. Statisíce Maďarů odešlo do emigrace.
Na úkor obrovských státních půjček začala koncem 90. let 20. stol. pozvolna stoupat životní úroveň. V roce 1989 se v Maďarsku otevřela „železná opona“ a obyvatelům NDR byl umožněn útěk na Západ, což byl začátek rozpadu sovětského bloku. Maďarsko vyhlásilo v roce 1989 svou nezávislost. K dlouho očekávanému odsunu sovětských vojsk došlo v roce 1991. Park soch na okraji Budapešti a Dům teroru na Andrássyho třídě dodnes připomínají tuto temnou a smutnou epochu maďarské historie.
Další informace
Budapest.hu
Budapestinfo.hu
Dějiny Maďarska v kostce
5-ti hvězdičkové hotely l 4-hvězdičkové hotely l 3-hvězdičkové hotely
